Šafařík, Josef, 1907-1992 - filosof, esejista a dramatik
Biografie
Narozen 11.2. 1907 v Prostějově, zemřel 23.4. 1992 v Brně. Filosof, esejista a dramatik. Jeden z nejvýznamnějších českých myslitelů a spisovatelů 20. století. Od roku 1948 žil v ústraní.
Zdroj inf.
Zámečník, Jan: "Hledáš-li Boha v lásce...", 2020. ; www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 10.7. 2020 (biografické a profesní údaje)
Uživatelské pole PNP
V roce 1931 získal titul inženýra vodních staveb. Od 1938 byl ve svobodném povolání; celé své dílo tvořil nepoznán v Brně. V roce 1948 vyšla jeho první kniha (ihned stažena). Jednou ze základních Šafaříkových úvah je pojetí dichotomie bytí – moc; základním žánrem esej. Ovlivnil řadu známých osobností – Václava Havla, Ivana Havla, Antonína Přidala, Pavla Švandu, Josefa Topola, Jiřího Kuběnu atd. V roce 1991 mu byl udělen titul PhDr. h. c. Masarykovy university v Brně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně. Jeho dílo se pohybuje mezi filozofií a literaturou - smělo veřejně vyjít až po roce 1989.
Odkazy
(10) - Monografie
(1) - dip
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
