| Osobní jméno | Karasek, Alfred, 1902-1970 - rakouský etnograf a folklorista - (NS)
|
|---|
| Odkaz viz. | Karasek-Langer, Alfred, 1902-1970
|
|---|
| Poznámka | Růžička, Miloš Oldřich: Alfred Karasek-Langer (nekrolog), in: Národopisné aktuality 1970, č. 3-4, s. 233-234
|
|---|
| Alfred Karasek - Sitzung der Deutschen Gesellschaft für Dokumentation am 6.9. 1944
|
|---|
| Zrůbek, Rudolf: Alfred Karasek-Langer, Grulicher Herrgotts- und Krippen Schnitzerei, in: Orlické hory a Podorlicko – sborník vlastivědných prací, Rychnov nad Kněžnou 1970
|
|---|
| Růžička, Miloš Oldřich: Alfred Karasek-Langer (nekrolog), in: Národopisné aktuality 1970, č. 3-4
|
|---|
| Alfred Karasek - Sitzung der Deutschen Gesellschaft für Dokumentation am 6.9. 1944
|
|---|
| Zdroj inf. | Alfred Karasek, Josef Lanz: Krippenkunst in Böhmen und Mähren vom Frühbarock bis zur Gegenwart ; [Autoři:] Cammann Alfred, Karasek Alfred: Volkserzählung der Karpatendeutschen. ; DDB (odkaz viz.) ; Zrůbek, Rudolf: Alfred Karasek-Langer, Grulicher Herrgotts- und Krippen Schnitzerei, in: Orlické hory a Podorlicko – sborník vlastivědných prací, Rychnov nad Kněžnou 1970 (životopisné údaje) ; Růžička, Miloš Oldřich: Alfred Karasek-Langer (nekrolog), in: Národopisné aktuality 1970, č. 3-4 (životopisné údaje)
|
|---|
| Uživatelské pole PNP | Narozen 22.1. 1902 v Biale (Polsko), zemřel 10.5. 1970 v Bischofswiesenu (Bavorsko). Rakouský etnograf, folklorista a lingvista, zabýval se především výzkumem německých jazykových ostrovů a lidovou kulturou, především řezbářskou, jeden z největších odborníků na lidové betlémy. Člen spolků jako "Südostdeutsche Forschungsgemeinschaft" či "Südosteuropa-Gesellschaft". Spolu se svou ženou, vdovou po jeho učiteli Josefu Strzygowském, obdržel od Nadace J.W. Goetha Koperníkovu cenu. Během druhé světové války byl členem organizace zajišťující umělecké předměty "Sonderkommando Künsberg", odkud přešel k Waffen-SS a do Oddělení VI G Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (Abteilung VI G des Reichssicherheitshauptamtes, RSHA) a mimo jiné působil ve Vídni jako oblastní zplnomocněnec pro přesidlování (Gebietsbevollmächtigter im Stabe der Umsiedlung). Po válce působil v bavorském Bischofswiesenu, kde založil "Forschungstelle für ostdeutsche Volkskunde" a věnoval se především dějinám betlémářské tvorby,
|
|---|
| v kteréžto oblasti si vydobyl pověst předního odborníka. // "Po druhé světové válce byla značná část archivního materiálu spolu s některými hmotnými doklady vývoje betlémářské tvorby zničena. O to více je třeba ocenit, že se Alfred Karasek nikterak nedal katastrofálními válečnými následky odstrašit a znovu se s elánem pustil do práce. Důležitou roli zde bezesporu sehrály též jeho bohaté zkušenosti badatele o německých jazykových ostrovech spolu se znalostmi folkloristickými." (Růžička, Národopisné aktuality 1970)
|
|---|
| Odkazy | (1) - Monografie
|
|---|
