Počet záznamů: 1

Müller, Jan, 1773-1861

Osobní jméno	Müller, Jan, 1773-1861 - správce náchodského panství, autor pamětí
Biografie	Narozen r. 1773 ve Svinišťanech, zemřel 18. 9. 1861 v Náchodě. Nejvyšší správce náchodského panství (rentmistr), kronikář, autor autobiografie.
Zdroj inf.	Jak se žilo na kladském pomezí : čtení ze starých pamětí a kronik, 2004 ; www(Wikpedia, Die freie Enzyklopädie), cit. 2. 9. 2024 (biografické a profesní údaje) ; Müller, J.: Pamětihodnosti panství Náchod (místo úmrtí)
Uživatelské pole PNP	V roce 1792 přijat tehdejším správcem Podivinem Dreyhausenem jako úředník v úřední správě náchodského panství. Roku 1803 povýšen na správce pivovaru ve Skalici a roku 1815 jmenován správcem (purkrabím) skalitského panství. V roce 1820 dostal na starost berní úřad. V roce 1825 byl pak povýšen na nejvyššího správce celého náchodského panství.
	Kdy začal psát ručně psané paměti, které byly dokončeny v červenci 1842, není známo. Přestože byl národností Čech, kroniku psal sebevědomou a upravenou němčinou. Kronika má 169 stran, které jsou svázány do sešitu. První překlad rukopisu do češtiny pak provedla v roce 1997 Věra Vlčková ve Stopami Dějin Náchodska. Jan Müller byl celý život spjat s osudy náchodského panství. Jako pozorný pozorovatel událostí se zájmem a pozorností sledoval mnohé strukturální a společenské změny. V kronice o sobě píše pouze ve třetí osobě, i když o svém soukromém životě kromě data nástupu do úřední správy neuvádí žádné informace. Je kritický, ale opatrný při hodnocení svých nadřízených. S velkou úctou píše o Wilhelmine von Sagan, která na svém letohrádku v Ratibořicích shromáždila politické, společenské a kulturní osobnosti z celé Evropy. S obdivem mluví o vévodkyni Pauline, které vděčí za svůj důchod. Müller na konci své kroniky vyjmenoval podle své paměti děkany, kněze a kaplany i učitele, kteří v okolí působili. Celkově poskytuje dobrý vhled do správní a organizační struktury a života na náchodském panství v letech 1792 až 1842.
Odkazy	(1) - Monografie

Počet záznamů: 1