Počet záznamů: 1

Kukuljević Sakcinski, Ivan, 1816-1889

Osobní jméno	Kukuljević Sakcinski, Ivan, 1816-1889 - chorvatský historik, politik a spisovatel
Odkaz viz.	Sakcinski, Ivan Kukuljević, 1816-1889
Biografie	Chorvatský historik, politik a spisovatel, vědec, bibliograf.
Zdroj inf.	CONOR.SI (autoritní forma, odkaz viz) ; NKC-PH ; Hrvatska enciklopedija (rok narození, podoba jména) ; Klančić, Ljubica: Savremeni putopisci o Crnoj Gori i Crnogorcima Njegoševa doba; Vilem Dušan Lambl, Johan Daniel Ferdinand Neigebaur, v. S., Ivan Kukuljević Sakcinski i Adolfo de Frisiani, 1964 ; www(Wikipedia, The Free Encyclopedia), cit. 10. 10. 2024 (biografické a profesní údaje)
Uživatelské pole PNP	Narozen 29. 5. 1816 v Maruševci (Chorvatsko), zemřel 1. 8. 1899 Hrad Tuhakovec (Hrvatsko Zagorje, Chorvatsko). Vystudoval Vojenskou akademii v Kremži (Rakousko). Jako student začal psát německy. V roce 1833 vstoupil do armády a o tři roky později se stal důstojníkem ve Vídni . Setkal se s Ljudevitem Gajem a v roce 1837 se připojil k ilyrskému hnutí. V roce 1840 dostal rozkaz přestěhovat se do Milána. V roce 1842 rezignoval na své vojenské povinnosti a vrátil se do Chorvatska, připojil se k politickému boji proti maďarizaci a cenzuře. Stal se jedním z vůdců ilyrského hnutí. Politickou činnost Kukuljeviće lze rozdělit do dvou období: do roku 1850 a od roku 1860 do roku 1867. V prvním období byl přívržencem osvobození Chorvatska od Rakouska a Maďarska - jako první pronesl projev v chorvatštině před chorvatským parlamentem 2. května 1843. Druhé období jeho politické činnosti bylo úplným opakem jeho raných protirakouských a nacionalistických nálad. Poté, co se v roce 1861 stal prefektem Záhřebské župy, byl loajální k Vídni, prováděl politiku zaměřenou proti Chorvatům a Jihoslovanům a pronásledoval své bývalé přátele. V roce 1867 byl odstraněn z politických funkcí a odešel do důchodu.
	Založil Společnost pro dějiny Jugoslávie, redigoval časopis s názvem Arhiv za Povjesnicu jugoslavensku (Archiv pro dějiny Jugoslávie) a vydával cenné historické monografie. Je považován za „otce moderní chorvatské historiografie" a za průkopníka chorvatské vědecké bibliografie .
Odkazy	(1) - Monografie

Počet záznamů: 1