Biografie | Malířka, grafička, ilustrátorka, autorka realizací do architektury, pedagožka činná také literárně. V první polovině šedesátých let přinesla svým dílem důležitý vklad do české verze evropského informelu. Témata, která jsou pro její tvorbu charakteristická, hledala ve filozofii a literatuře; v první etapě tvorby to byla díla Jacquese Maritaina, Alberta Camuse, Františka Halase a zvláště povídky a romány Franze Kafky. Kafkovské vize pronásledování, tajuplného slídilství, pocitů viny a bloudění, které vyjádřila ve svém díle, měla příležitost pocítit i osobně ve svém životě, když po podpisu Charty 77 roku 1977 a v letech následujících byla vyslýchána státní bezpečností a byla vystavena velkému psychickému tlaku. Vyjádřila to v dalších cyklech díla a v důležité myšlence, že totiž práce, vzniklé na základě těžkého psychického nátlaku, nejsou tím pravým uměním, které může člověka osvobodit. Již v roce 1966 pracovala s křivkami a čistými barvami a dosáhla tak souladu a jednoduchosti, výrazně odlišné od předchozí etapy, v níž pracovala s těžkou malířskou hmotou a strukturami. Cyklus Vize zničené civilizace z roku 1978 zahrnuje také několik osobitých parafrází totalitárního Pomníku, to vše jako součást projektu stejně tak konceptuálního jako vizionářského. Počátkem let devadesátých vznikají první Zahalené kresby, práce na průsvitných materiálech, které vyjadřovaly barevný a energetický potenciál výtvarné práce. Duchovní předěl v díle Dany Puchnarové iniciovala návštěva Indie v roce 1996. Výrazem této orientace byl v roce 1996 cyklus Sítě. Žije v Dobřichovicích u Prahy. Oceněna doma i v zahraničí, 1965 Cenou Ministerstva kultury ČSSR a následujícího roku cenou Folkwang-Presse-Preis v Essenu v Západním Německu a v ne poslední řadě cenou Grafika roku 1997. 1953 –1957 | Studium na Střední odborné škole výtvarné (SOŠV) v Praze, (pozn.: od roku 1989 Výtvarná škola Václava Hollara) 1958 – 1964 | Studiu na Akademii výtvarných umění v Praze (od roku 1963studuje v grafickém ateliéru Ladislava Čepeláka, kam přesto
|
---|