Počet záznamů: 1  

Džungle literární a divadelní

  1. Názvové údajeDžungle literární a divadelní : paměti českého tvrdohlavce / Václav Štech
    Osobní jméno Štech, Václav, 1859-1947 (Autor) (Dedikátor)
    Další autoři Štechová, Milada, 1900-1960 (Dedikant)
    Koutník, Bohuslav, 1891-1965 (Dedikant) (Dřívější majitel)
    Fingal, Petr, 1889-1940 (Dedikant) (Dřívější majitel)
    Korp. Nakladatelské družstvo Máje (Nakladatel, vydavatel)
    Rodina (Praha) (Tiskař)
    Údaje o vydání[1. vydání]
    Nakladatel[Praha] : Nakladatelské družstvo Máje, Praha I., Malé náměstí 11, [1937]
    Výrobce(vytiskla "Rodina" Praha)
    Rozsah543, [1] s. + 18 obr. příl. ; 8° + 21 x 14,5 cm
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Poznámky 18 obrazových příloh obsahujících celkem 38 černobílých fotografií (mezi s. 8-9, 16-17, 24-25, 32-33, 48-49, 64-65, 96-97, 128-129, 192-193, 208-209, 256-257, 272-273, 304-305, 320-321, 336-337, 384-385, 448-449, 488-489)
    Skladba: patitul (s. 1), vacat (s. 2), titulní list, na rubu s údajem o tiskárně (s. 3-4), vyhrazení autorských práv (s. 5), vacat (s. 6), tištěná autorská dedikace "Milé dceři Miladě [Šimáčkové-Štechové] na památku" (s. 7), vacat (s. 8), text (s. 9-540), vlastní bibliografie sestavená Václavem Štechem "Moje tvorba" (s. 541-542), obsah (s. 543), impressum (s. [1])
    Druh dok.monografie
    Částečný obsahObsahuje: „Máj na slánské premiéře Štechova Dramatu „Zlatý déšť“ r. 1890. Krytýgr Lebeda (Ignát Herrmann) poučuje autora. Ode leva (ochotníci v závorkách) sedící: Žampach, Antonín Sova, Václav Štech, Ignát Herrmann, Rudolf Kronbauer, (Karel Sedláček). – Stojící: Rudolf Štech, Jan Atoš, František Xaverský Svoboda, Bohuslav Šimáček, (Karel Manšinger), Matěj Anastasia Šimáček, (Antonín Ctibor), Jan Herben, Jaroslav Kvapil, redaktor Josef Hozdecký, Václav Hladík, Jan Laichter, Ferdinand Velc“ (mezi s. 8-9); „Václav Štech, Ignát Hermann,Matěj Anastasia Šimáček roku 1890“ (mezi s. 16-17); „Ignát Herrmann, Karel Šípek“, „JUDr. Karel Pippich“, „Aréna na hradbách od Vinohradů zřízená roku 1869, zbořená 1875“ (mezi s. 24-25); „Hana Kvapilová“, „Julie Šamberková“, Marie Pospíšilová (Messalina)“ (mezi s. 32-33); „Otilie Sklenářová-Malá“, „Josef Frankovský“, „František Kolár“, „Jindřich Mošna“ (mezi s. 48-49); „Eduard Vojan“, „Jakub Seifert“, „Bohuslav Zakopal“ (mezi s. 64-65); -- „Dr. František Ladislav Rieger“, „JUDr. Josef Herold“, „František Adolf Šubert“, „JUDr. Ladislav Klumpar“ (mezi s. 96-97); „JUDr. Jan Růžička“, „Jan Václav Novák“, „František Ruth“, „Jaroslav Kvapil“ (mezi s. 128-129); „První výbor Nakladatelského družstva Máje r. 1902. Od leva sedící: Adolf Černý, Vilém Mrštík, Václav Štech, Jaroslav Vrchlický, František Herites, Jaromír Borecký, Antonín Klášterský. – Stojící: Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Antonín Sova, Ignát Hořica (podobizna), Rudolf Kronbauer, Jan Červenka“ (mezi s. 192-193); „Ladislav Novák“, „Redakce Máje v Libiši u Štechů r. 1903. Od leva: Jičí Stanislav Guth-Jarkovský, František Herites, Jaroslav Vrchlický, Rudolf Kronbauer, Václav Štech, Antonín Klášterský“ (mezi s. 208-209); „Nejvyšší maršálek kníže Jiří z Lobkovic“ (mezi s. 256-257); „František Wenig. Kreslil František Šnajberk“ (mezi s. 272-273); -- „Vpředu: Ignát Hořica, Josef Kuffner. Vzadu: Václav Štech, ředitel J. Chmelenský, Ferdinand Velc“, „Lidové divadlo Uranie v Praze (r. 1898 na výstavě architektů)“ (mezi s. 304-305); „Karel Vendulák“, „Členové Uranie za války 1914-1918“ (mezi s. 320-321); „Leoš Janáček“, „Arnošt Heinrich“, „JUDr. František Weyr“, „JUDr. Jaroslav Stránský“ (mezi s. 336-337); „František Neumann“, Jiří Mahen„“, „Otto Čermák“, „Zdeňka Graefová“ (mezi s. 384-385); „Oskar Nedbal, Marie Nedbalová, Marie Štechová“, „Vedoucí činitelé Národního divadla v Brně 1919“ (mezi s. 448-449); „Jan Neruda“, „Svatopluk Čech“, „Jaroslav Vrchlický“, „Josef Svatopluk Machar“ (mezi s. 488-489)
    Osobní hesla Štech, Václav, 1859-1947 - učitel, ředitel divadla, humoristický spisovatel, romanopisec, dramatik, autor literárních a divadelních pamětí
    Klíčová slova česká literatura * paměti * autobiografie * literární vzpomínky * literární dění * Spolek českých spisovatelů beletristů Máj * divadelní vzpomínky * teatrologie * divadelní umělci * divadelní osobnosti * divadelní herci * divadelní herečky * divadelní kultura * divadelní řemeslo * aféry * Národní divadlo, Praha * Divadlo Uranie, Praha * Divadlo na Vinohradech * Národní divadlo, Brno * stol. 19.-20. * stol. 19., léta 90. * stol. 20., léta 10.-30. * r. 1894-1937
    MDT821.162.3 * 82-94 * 792-051
    Uživatelské pole PNPSign. M 31 c 13: fialová polokožená převazba kombinovaná s režným plátnem, hřbet šit na 5 vazů, zlacený hřbetní název
    Sign. M 31 c 13: na patitulu (s. 1) rukopisná poznámka Václava Štecha: "Musil jsem do těch našich džunglí - musil! Proč - nedovedu říci. Jen to cítím. Václav Štech, 29. I. 1938"
    Sign. M 105 b 22: béžová polokožená převazba kombinovaná s červenohnědým plátnem, zlacený hřbetní název, zlacené supralibros Památníku národního písemnictví na přední desce "PNP - PAMÁTNÍK NÁRODNÍHO PÍSEMNICTVÍ, PRAHA - STRAHOV" se znakem PNP zobrazujícím lva s otevřenou knihou
    Sign. M 105 b 22: na patitulu (s. 1) rukopisná dedikace Václava Štecha Bohuslavu Koutníkovi: "Panu odborovému radovi Bohuslavu Koutníkovi, jenž srdečně a vroucně rozepsal se o mém literárním snažení, když mi tak zblízka hrozí povážlivá první osmdesátka - na památku s díkem za vzácnou pozornost. To zde je kniha až povážlivě nediskretní. Musil jsem s ní však na české světlo, když jsem skoro posledním pamětníkem a v určitých případech jediným zasvěcencem v události dosud skrývané. Pln úcty Václav Štech, 20. II. 1939"
    Sign. M 165 f 44: brožovaný výtisk v původní obálce, na 1. straně černobílá celostránková portrétní fotografie Václava Štecha sedícího u stolu s psacím strojem, ve spodní části fotografie jméno autora tištěné v podobě reprodukovaného podpisu, dole pod fotografií název knihy tištěný ozdobným stylizovaným psacím písmem a údaj o nakladateli tištěn hůlkovým tiskacím písmem, na 3. straně obálky nakladatelská reklama, na obou záložkách obálky nakladatelská anotace díla
    Sign. M 165 f 44: na patitulu (s. 1) rukopisná poznámka Václava Štecha: "Divadlo - literatura! Jaká v nich kouzla - a co bolů! Kdo je tím však podmaněn, musí - musí do těch plápolů! Václav Štech, 10. V. 1938"
    Sign. M 165 f 44: nakladatelská anotace - "VÁCLAV ŠTECH: DŽUNGLE LITERÁRNÍ A DIVADELNÍ jsou vlastně velkou životní zpovědí spisovatele, jenž skoro padesát let věnoval organisování a zajišťování českých autorů, a mimo to účastnil se všech důležitějších zásahů v nedostatečnosti našeho divadelnictví. Jak to vše konal a proč nepovolil, to nyní dává touto zvláštní knihou na oči nové doby, aby poučil, jak bylo vše kulturní u nás za Rakouska nedostatečné, a i po převratu mnoho let ještě kolísavé. Je to – jak Štech bez okolků v nadpise hlásí – svazek Pamětí českého tvrdohlavce. Ovšem nesmlouvavého podněcovatele a pracovníka, jenž mnoho ze svých úmyslů uskutečnil. Nikoli bez bojů, jak tato neobyčejná publikace na každé skoro stránce dokazuje. V první kapitole: Pražské překvapení – líčí autor, jak byl donucen vydati si novou edici své velmi populární knihy sám – a jak tím nejen svému životu dal po nastěhování se do Prahy roku 1894 dobré hmotné základy – ale, i jak tím zdarem svým hnul
    nejpalčivějšími tehdy otázkami práva autorského. Jeho zkušenosti se chopil Spolek spisovatelů a beletristů Máj – a přiměl své členy k pečlivějšímu hájení svého dobra hmotného. Tím byl položen pevný základ honorování knih. Štech přesvědčil své literární druhy v Máji – nikoli bez obtíží, že musí státi na honorování představení svých děl. To plasticky vypisuje autor v kapitole Divadelní tantiemy. Nato již ocitá se hned čtenář v nejpestřejším líčení českého divadelnictví v rozsáhlé kapitole Divadelní labyrint. Je to velká přehlídka největších našich umělců – jichž význam a uměleckou hodnotu kreslí Štech velmi sytě, připomínaje, že byl šťasten, že mohl české divadlo pozorovati v Praze od roku 1873, kdy jako studentík ocitl se v osidlech kouzel Zatímního dovadla. Po této kapitole ujímá se již autor slova jako divadelní bojovník ve stati: Zápasy o divadlo. To je kapitola naplněná historickými dokumenty. – Autor líčí neuvěřitelné události s klidem, pevně a nebojácně. Nové době, která má stále
    menší možnosti přesvědčovati se o tom, co bylo před světovou válkou u nás možno – a co nemožno – otvírají se tu kronikářstvím Štechovým neobyčejné výhledy v těžké půtky o divadelní moc – která byla stále osobními zájmy a hledisky politickými strhována do sfér uměleckým výbojům nesvědčícím. A najednou se v těchto válečných taženích objevují osobnosti literární. Po prvé, co Národní divadlo stojí – a velmi jaře se šikují spisovatelé k nástupům na kolbiště, v nichž se má rozhodovati o uměleckém zítřku Národního divadla. Máj se do hnutí denně rostoucího dostává mimo nadání – ale nemůže ustoupiti, když jeho obrana divadelních tantiém byla tak úzce spojena s jevištěm – a když v Máji vzniklo samostatné jeho Nakladatelské družstvo –jež bylo vybaveno ihned významným týdeníkem Májem a Divadelním listem. Tuto choulostivou stať píše sice Štech velmi obezřetně – sděluje pouze tolik, aby bylo jeho líčení dokonale || zdokumentováno – ale vše, co s tím souvisí na počátku století, je tak ožehavé, že si
    čtenář lehce doplní vše, co autor z těchto bojovných let mohl jen letmo naznačiti. Rozpory se množí – tisk je stále na všech stranách ostřejší – ale pojednou dochází k neobyčejné zápletce pro Národní divadlo. Štech tu jde všemu na kloub, když dosavadní hlavní kronikáři Národního divadla Jaroslav Kvapil (O čem vím) a Ladislav Novák (Stará garda) – dotýkají se událostí té doby s úctyhodnou reservou. Václav Štech ujímá se slova o palčivých věcech oněch dnů v překvapujícím odhalení. To v kapitole sensační: O čem Kvapil neví. Autor nesměl z událostí, jež mu nyní zmocňujís e pera, za Rakouska prozdariti ani slůvka. Ba – bylo mu nakázáno mlčení nejvyšším orgánem zemské samosprávy a svrchovanou mocí c.k. zemského úřadu. Po prvé odhaluje v naznačené stati Štech, co se dálo za kulisami politického rozhodování – a jistě překvapí neobyčejně jeho přítele Kvapila vzrušující stať o velkých tehdejších divadelních půtkách v zákulisí politickém. Štech klade za velkou čest Kvapilovi,
    že nevěděl nic o tom, co je zde nejpodrobněji líčeno. Proto tato stať knihy je snad historicky nejcennější částí. Štech praví, že déle již mlčeti nemůže, když je posledním zasvěcencem v neuvěřitelné události, a jediným žijícím svědkem toho, co pevnými tahy kreslí. Pak Štech nastiňuje, co vzešlo z událostí neuvěřitelných, jichž byl svědkem – jak vzniklo proto samostatné divadlo Vinohradské – a pak po krátké rozpomínce na tento ústav odkazuje čtenáře na svou žhavou knihu Vinohradský případ. Nyní následuje kapitola Lidové divadlo, jehož vzniku na Výstavě architektů roku 1898 se účastnil. Roku 1914, když byla budova již přenesena do Holešovic, vzal tuto scénu – Uranii – ve svou uměleckou správu. Z divadla velmi pokleslého učinil Štech rychle středisko návštěv celé Prahy. Po převratu byl Štech, hlavně zásluhou šéfredaktora Lidových novin A[rnošta]. Heniricha, povolán, aby řídil Zemské divadlo v Brně. Profesor Arne Novák nazval brněnské působení autorovo v posudku jeho životních snah slavnou
    episodou Štechovou. Jak tam začal neumdlévající divadelník, to líčí v obsáhlých kapitolách Brněnské zkušenosti – jež jsou a zůstanou pro moravské dějiny kulturní velkým dokumentem. Knihu svou uzavírá Štech rozhledem po literatuře svých dnů. Věnuje tomu kapitolu Ostrovy spisovatelů – a mimo to sobě uděluje slovo zvláštní ve stati Ostrůvek můj. Účtuje a zároveň se loučí s tím, co jeho organizační píli bylo svěřeno, jakož i s tím, do čeho musil vkročiti jako bojovník o lepší usilující. Kniha je prosta stranických hrotů, ale je pevně psána. Nevyhýbá se ani choulostivostem – jež ovšem jsou podmalovány shovívavostí a úsměvem. Velký počet dokumentárních obrázků přiléhá k tomu, co autor líčí. Brož. Kč 60.- váz. 70.- v polokůži Kč 90.- NAKLADATELSKÉ DRUŽSTVO MÁJE, česká akciová společnost, Praha I., Malé náměstí 11"
    Sign. P 49 G 38: původní červená celoplátěná nakladatelská vazba, hřbetní název, na přední desce stylizovaný figurální potrét Václava Štecha držícího v pravé ruce velký husí brk a stojícího nad hromadou knih, nimi jméno autora v podobě reprodukovaného podpisu a dole pod vyobrazením název knihy vyvedený ozdobným stylizovaným psacím písmem
    Sign. P 49 G 38: na paitulu (s. 1) rukopisná dedikace Václava Štecha Petru Fingalovi "Dávnému příteli Petru Fingalovi nemusím líčiti spletitosti těchto dvou kulturních oblastí našich. Dobře je zná. Ale přece tu jdu na světlo s mnohými tajemstvími svého života. Václav Štech, 7. V. 1938" a tištěné exlibris Petra Fingala v podobě obdélníkového razítka s textem v rámečku "PETR FINGAL, REDAKTOR V PRAZE"
    Počet ex.4, z toho volných 4
    SignaturaPřír.čísloLokaceInfo
    M 31 c 138116/65Sbírka
    M 165 f 441077/88-kSbírka
    M 105 b 2211229/65Sbírka
    P 49 G 381836/74-kSbírka

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.