Počet záznamů: 1
Vokolek, Vlastimil, 1903-1985
SYS 0007327 LBL -----cy--a2200000n--4500 003 CZ-PrPNP 005 20240312100038.8 008 980612|-|acnnnabbn-----------|-a|a------ 040 $b cze $a Jaroslav Kunc $c ABA001 $d ABA001 $d ABE336 $e rda 046 $f 1903 $g 1985 066 $a 01 $c 03 100 1-
$a Vokolek, Vlastimil, $d 1903-1985 $x tiskař a nakladatel 370 $a Vysoké Mýto (Česko) $b Pardubice (Česko) $c Česko 372 $a nakladatelství a vydavatelství $a tiskařství $a typografie 374 $a nakladatelé a vydavatelé $a tiskaři $a typografové 375 $a muž 377 $a cze 510 2-
$7 pnp_us_auth*0071038 $a V. Vokolek a syn (nakladatelství a tiskárna) 510 2-
$7 pnp_us_auth*0071031 $a V. Vokolek (nakladatelství a tiskárna) 670 $a PNP-LA $b úmrtí: Kdy zemřeli...? 670 $a www(Vokolkovi), cit. 12. 3. 2024 $u https://vokolkovi.cz/vcm/ $b biografické a profesní údaje 670 $a Svatá Terezie : báseň Maurice de Guérina / přeložil Jindřich Hořejší, 1949 $b autoritní forma 678 $a Narozen 18. 12. 1903 ve Vysokém Mýtě, zemřel 14. 11. 1985 v Pardubicích. Tiskař a nakladatel v Pardubicích. UUU $a Prvorozený syn Václava a Heleny Vokolkových absolvoval čtyři roky pardubické reálky, poté se vyučil knihtiskařem. Praxi získal v otcově tiskárně, kde od roku 1925 působil jako faktor. Roku 1931 se stal spolumajitelem. Firma změnila název na V. Vokolek a syn. Vlastimil Vokolek byl člověk mnoha zájmů. Rád cestoval, zabýval se literární a regionální historií, byl členem Devětsilu, Klubu moderních nakladatelů Kmen. Spolupracoval s Památníkem národního písemnictví v Praze i Klubem přátel Pardubicka. Svoji vlastní vydavatelskou činnost začal roku 1924 edicí Paprsek. Spolupracoval s Josefem Čapkem, Josefem Salavcem, Jaroslavem Grusem. Roku 1925 se spřátelil s Bohuslavem Reynkem. Roku 1927 se stal členem KMENu – Klubu moderních nakladatelů. Od roku 1930 tiskl ve své tiskárně literární časopisy: Archy, Blok, Gedeon, Nejmenší revue. Cenná a zajímavá je korespondence s přáteli, nakladateli, nebo spolupráce s Floriánovou Novou říší. Bohatý fond dokumentující zájmy Vlastimila Vokolka je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Z dochované korespondence mezi bratry vyplývá, že v šedesátých a ještě sedmdesátých letech se tiskař nevzdal naděje, že bude moci opět tisknout alespoň soukromé tisky. Po likvidaci firmy do roku 1954 pracoval ve Smilově ulici v bývalé tiskárně Otto a Růžička, do roku 1859 byl knihovníkem ve Východočeském muzeu. Roku 1960 pracoval jako dělník ve Východočeských chemických závodech v Rybitví a do roku 1970 byl kalkulantem státních tiskáren. Jeho byt Za Pasáží se stal pomyslným kulturním centrem, kam chodili mladí lidé, většinou katolického založení, za inspirací a poučením.
Počet záznamů: 1