Zemřel na tuberkulózu. Pozůstalost zdědila jeho družka Kamila Lososová, která se (podle názoru zejména Eriky Abramsové velmi neobratně) pokusila uspořádat a alespoň částečně dopsat prozaické práce, dochované vesměs jen v torzech. Kromě edic nakladatele Pohořelého z letech 1939–1948 a nedostupných bibliofilií tiskaře Picky se o Klímu nikdo systematicky nezajímal. Renesanci zájmu čtenářů bylo dovoleno vzbudit až Zumrovu výboru Vteřiny věčnosti (1967). Dalších dvacet let se pak objevovala četná samizdatová a polosamizdatová vydání, vycházející hlavně z původní produkce Davida Součka, který pozůstalost po Lososové koupil a postupně v samizdatových strojopisech editoval. Z těchto samizdatů textově vycházela i raně popřevratová vydání Pražské imaginace a Lege artis. Důstojných sebraných spisů v kritickém vydání se Klíma dočkal až koncem 90. let v nakladatelství Torst přepečlivou redakcí francouzské bohemistky Eriky Abramsové (do roku 2017 vyšly čtyři svazky z plánovaných šesti).
Odkazy
(63) - Monografie
(1) - Separáty
(1) - PERIODIKA - Přijatá čísla
(3) - PERIODIKA - Svázaný ročník periodika
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
