Počet záznamů: 1  

Emler, Josef, 1836-1899

  1. SYS0034853
    LBL
      
    -----nz--a22-----n--4500
    003
      
    CZ-PrNK
    005
      
    20250422083633.9
    008
      
    980309|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
    024
    7-
    $a 0000000108998993 $2 isni
    024
    7-
    $a Q1704533 $2 wikidata
    040
      
    $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABE336 $e rda
    046
      
    $f 1836 $g 1899
    100
    1-
    $a Emler, Josef, $d 1836-1899 $x historik a archivář, filozof, pedagog
    368
      
    $s 1887 $d Prof.
    368
      
    $s 1872 $d Doc.
    368
      
    $s 1869 $d Dr. fil.
    370
      
    $a Libáň (Jičín, Česko) $b Praha (Česko) $c Česko $f Praha (Česko)
    372
      
    $a dějiny $a archivy $a filologie $a filozofie $a vysoké školy
    374
      
    $a historici $a archiváři $a filozofové $a pedagogové
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a cze $a ger
    670
      
    $a PNP-LA
    670
      
    $a Kleinschnitzová, Flora: Vlasti, vědě a Tobě - z archivu rodiny Emlerovy. V Praze, nákladem důchodů obce hlavního města Prahy, 1936
    670
      
    $a www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie), cit 17. 4. 2025 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Emler
    670
      
    $a www(Biografický slovník českých zemí), cit. 17. 4. 2025 $b další biografické a profesní údaje $u https://biography.hiu.cas.cz/wiki/EMLER_Josef_1836%E2%80%931899
    678
    0-
    $a Narozen 10. 1. 1836 v Libáni u Jičína, zemřel 10. 2. 1899 v Praze. Univerzitní profesor, historik, filozof, archivář, pedagog.
    UUU
      
    $a Vystudoval historii a filologii na univerzitě ve Vídni (Rakousko), poté následovalo studium na Ústavu pro rakouský dějezpyt (Institut für österreichische Geschichtsforschung). Působil jako pedagog. V letech 1863–65 působil v Českém zemském archivu jako pomocník Antona Gindelyho a podílel se na jeho některých edicích. Poté nastoupil do Archivu města Prahy (konstituovaného 1851), s jehož správcem K. J. Erbenem ho záhy spojil úzký vztah a po jehož smrti se stal ředitelem této instituce, které zůstal věrný celý život a z níž pro celkové vyčerpání organismu odešel až 1896 na odpočinek. V 70.–80. letech 19. století vykonával funkci jednatele Národního muzea a člena redakční rady časopisu Památky archeologické. Podílel se na Riegrově Slovníku naučném, 1870–90 byl redaktorem Časopisu Českého musea. Nejvýznamnější vydavatel edic.
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.