Počet záznamů: 1
Marcus Aurelius, Antoninus, 121-180
SYS 0048063 LBL 00735cy--a2200205n--4500 003 CZ-PrPNP 005 20241106074533.2 008 000622|-|acnnnabbn-----------|-a|a------ 024 $a Q1430 $2 wikidata 040 $b cze $a ABA001 $d ABE336 $e rda 046 $f 121 n.l. $g 180 n.l. 066 $a 01 $c 02 100 1-
$a Marcus Aurelius, Antoninus, $c římský císař, $d 121-180 370 $a Řím (Itálie) $b Vídeň (Rakousko) $c Itálie $c Rakousko $f Řím (Itálie) 372 $a císařství $a vláda $a politika $a filozofie $a literatura 374 $a panovníci $a politici $a filozofové $a spisovatelé 375 $a muž 377 $a lat $a grc 400 1-
$a Antoninus, Marcus Aurelius, $c římský císař, $d 121-180 400 1-
$a Marcus Aurelius, Antoninus Augustus, $c 121-180 400 1-
$a Marcus Aurelius Antonius, Marcus Annius Catilius Severus, $c římský císař, $d 121-180 670 $a Encyklopedie osobností Evropy $b další podoba jména 670 $a NKC 670 $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 5. 11. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Aurelius 678 0-
$a Římský císař, filozof, politik, spisovatel. Mnohá díla psal řecky, to jest jazykem vzdělanců té doby, namísto latiny, která byla tehdy ještě jazykem pouze lidovým. UUU $a Narozen 26. 4. 121 n.l. v Římě (Itálie), zemřel 17. 3. 180 n.l. Vindobona (starověké římské město na území dnešní Vídně - Vídeň, Rakousko). Náležel k tzv. adoptivním císařům. Patřil rovněž mezi význačné představitele pozdní fáze vývoje filozofie stoicismu. Navzdory jeho vysoké mravní integritě a výjimečným osobním schopnostem skončilo za jeho vlády dlouhotrvající období míru a prosperity římské říše, jejíž stabilita byla stále více nahlodávána jak zahraničními hrozbami, tak vnitřními problémy. Hlubšího poznání Markových filosofických myšlenek, přesvědčení a zásad, jimiž se řídil, lze dosáhnout studiem toho nejcennějšího, co po sobě zanechal, jeho díla „Hovory k sobě". Hovory k sobě byly po mnoho generací pokládány za jednu z největších knih všech dob. K Markově věhlasu, přetrvávajícímu po všechny historické epochy, nepochybně silně přispěla jeho proslulost filosofa na trůně, aplikujícího filosofické zásady při procesu realizování vlády. Různé doklady Markových politických úvah lze seznat právě v Hovorech k sobě. Mnohé z nich se jeví nadčasové a dosud nepřekonané. Před pokušením zneužívat absolutní moc, jemuž byl ve svém postavení nevyhnutelně vystaven, ho ochraňovalo jeho filosofické založení a výstrahy, jimiž sám sebe zahrnoval. Bylo mu jasné, že politické jednání musí zohledňovat smýšlení lidí, a proto upřednostňoval občanskou svobodu také ve vyjadřování názoru. Markova moudrost, lidskost a smysl pro povinnost z něho činily vzor spravedlivého krále. UUU $a Jiné místo úmrtí - Sirmium (starořímské město v provincii Panonie, od roku 103 Dolní Panonie a od roku 296 Pannonia Secunda; v místě se dnes nachází srbské město Sremska Mitrovica).
Počet záznamů: 1