Počet záznamů: 1  

Petr 1813-1851

  1. SYS0106833
    LBL
      
    00768cz^^a2200217n^^4500
    003
      
    CZ^PrNK
    005
      
    20241010082905.6
    008
      
    190626|n|aznnnaabn^^^^^^^^^^^|^a|a^^^^^^
    024
      
    $a Q362081 $2 wikidata
    040
      
    $a ABA004 $b cze $d ABE336 $e rda
    046
      
    $f 1813 $g 1851
    100
    0-
    $a Petr $b II. Petrović-Njegoš, $c černohorský vladyka, $d 1813-1851. $t Lažni car Šćepan Mali $x černohorský básník a spisovatel, pravoslavný metropolita a vladyka Černé Hory z dynastie Petrovićů-Njegošů
    370
      
    $a Cetinje (Černá Hora : oblast) $b Cetinje (Černá Hora) $c Černá Hora
    372
      
    $a literatura $a pravoslavné církve $a knížectví
    374
      
    $a básníci $a spisovatelé $a biskupové $a knížata
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a srp
    400
    1-
    $w u $i Rodné jméno: $a Petrović, Radivoje "Rade" Tomov, $d 1813-1851
    670
      
    $a COBISS.CG
    670
      
    $a Klančić, Ljubica: Savremeni putopisci o Crnoj Gori i Crnogorcima Njegoševa doba ... Cetinje, Etnografski muzej, 1964
    670
      
    $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 9. 10. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_II._Petrovi%C4%87-Njego%C5%A1
    678
    0-
    $a Černohorský básník a spisovatel, pravoslavný metropolita a vladyka Černé Hory z dynastie Petrovićů-Njegošů.
    UUU
      
    $a Narozen 13. 11. 1813 Njeguši (Cetinje, Černá Hora), zemřel 31. 10. 1851 Cetinje (Černá Hora). Od roku 1827 byl vychováván srbským básníkem Simou Milutinovićem. V roce 1830 získal jako následovník svého strýce, vladyky Petra I. Petroviće-Njegoše, duchovní a světskou moc a stal se také vladykou (knížetem-biskupem) města Cetinje. Následně po svém předchůdci převzal křestní jméno. Převedl formu státního zřízení z teokracie do světské formy státu. Vznikly státní instituce, senát a úřady správní a výkonné moci. Zavedl daně a v roce 1843 založil na území Černé Hory první školu. Upevnil a obnovil národní sounáležitost Černé Hory k Srbsku. V roce 1833 si ze své cesty z Ruska přinesl tiskárenské zařízení, které následně využil ve městě Cetinje při založení tiskárny. V roce 1851 zemřel na náhlé plicní onemocnění. Je také známý jako autor básní a mnohými je považován za největšího básníka píšícího srbštinou a národního básníka Černé Hory.
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.