[?COMMENTSIGNIN]

• Autor hned v úvodní kapitole vzdává hold nadčasovosti díla této významné evropské osobnosti. Na podporu svého tvrzení uvádí řadu důkazů a příkladů. Vyvrací i některé chybné interpretace jeho díla. Analyzuje ideový obsah Labyrintu světa a z toho vyvozuje (a citáty dokládá) např. Komenského liberalismus, ale i konzervatismus a kosmopolitismus ( nadnárodní i nenáboženská vize společnosti). Neopomíjí ani jeho zálibu v mystice a metafyzice kontrastující s dokonalým pragmatismem. Upozorňuje i na to, že Komenský používá ve svých dílech pojmy, které mohl získat jen z esoterických pramenů a kabalistické symboliky. Autor odsuzuje ustálené klišé v označování Komenského jako učitele národů, v jeho pedagogice shledává návaznost na metody moravského vrchního rabína Jehudy Loewa. Podobně se zabývá jeho myšlenkou všenápravy, mravů, lidských vztahů a vševzdělávání. - Na závěr knihy autor cituje Komenského naléhavou výzvu adresovanou mocným, kdy si Komenský uvědomuje i svůj vlastní přínos k vytvoření...

  9.9.2015, zdroj: Web obalkyknih.cz