Počet záznamů: 1  

Padrta, Jiří, 1929-1978

  1. SYS0003766
    LBL
      
    00627ny--a2200205n--4500
    003
      
    CZ-PrPNP
    005
      
    20191106091312.5
    008
      
    020628|j|acnnnabbn-----------|-a|a------
    040
      
    $b cze $a ABE336 $e rda
    046
      
    $f 1929 $g 1978
    066
      
    $a 01 $c 03
    100
    1-
    $a Padrta, Jiří, $d 1929-1978 $x výtvarný teoretik, umělecký kritik, redaktor, kurátor, překladatel
    368
      
    $d PhDr.
    370
      
    $a Praha, Česko $b Praha, Česko $c Česko
    372
      
    $a teorie umění $a umělecká kritika $a kurátorství výstav $a redakční práce $a překladatelství
    374
      
    $a teoretici umění $a umělečtí kritici $a kurátoři výstav $a redaktoři $a překladatelé
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a cze $a fre
    670
      
    $a www(Artlist - databáze současného umění), cit. 5.11. 2019 $b profesní údaje
    678
      
    $a Narozen 29.4. 1929 v Praze, zemřel 24.4. 1978 tamtéž. Výtvarný teoretik, umělecký kritik, redaktor, kurátor, překladatel.
    856
    42
    $u https://www.artlist.cz/teoretici/jiri-padrta-108429/
    UUU
      
    $a Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze (Pedagogická fakulta – výtvarná výchova, francouzština). Nikdy nestudoval dějiny umění, přesto se během let vyprofiloval na jednu z nejvýraznějších postav tohoto oboru u nás. Byl redaktorem časopisu Výtvarná práce (od r. 1953), později Výtvarné umění. Z nejprve volného uskupení přátel, které kolem sebe soustředil, vznikla v roce 1963 skupina Křižovatka, a Padrta se stal jejím teoretikem.
    UUU
      
    $a Zásadní pro něj byl několikaměsíční pobyt ve Francii v roce 1956. Ve své pozdější práci se orientoval na francouzské umění (umění 19. století, Noví realisté, Alberto Giacometti) a literaturu (André Breton, Charles Baudelaire). Zároveň se zde mohl přímo seznámit s problematikou světového umění, které českému publiku následně zprostředkovával. Cílem jeho teoretické práce bylo zasadit české umění do evropského kontextu, do kterého podle něj bezpodmínečně patřilo. V průběhu 60. let se okruh jeho zájmu soustředil na tři hlavní témata, jimiž bylo konstruktivní umění, lettrismus a ruská avantgarda.
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.