Počet záznamů: 1  

Hérakleitos z Efesu, asi 540-asi 480 př. Kr

  1. SYS0044151
    LBL
      
    -----cy--a2200000n--4500
    003
      
    CZ-PrPNP
    005
      
    20240122191333.4
    008
      
    000622|-|acnnnabbn-----------|-a|a------
    040
      
    $b cze $a ABA001 $d ABE336 $e rda
    046
      
    $f 540 př.n.l. $g 480 př.n.l.
    066
      
    $a 01 $c 03
    100
    0-
    $a Hérakleitos z Efesu, $d asi 540-asi 480 př. Kr. $x řecký filozof a myslitel
    370
      
    $a Efez (zaniklé město) $b Efez (zaniklé město) $c Turecko
    372
      
    $a filozofie $a mysl
    374
      
    $a filozofové $a myslitelé
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a grc
    400
    0-
    $a Hérakleitos Efesos, $d asi 540-asi 480 př. Kr. $0 o
    400
    1-
    $a z Efesu, Hérakleitos, $d asi 540-asi 480 př. Kr. $0 o
    670
      
    $a NKC $b forma zápisu dat
    670
      
    $a Snář
    670
      
    $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 22.1. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9rakleitos
    678
    0-
    $a Řecký předsókratovský filosof a myslitel.
    UUU
      
    $a Narozen cca 540 př.n.l. v Efezu (Turecko), zemřel cca 480 př. n. l. tamtéž. Hérakleitos pocházel z královské rodiny v Efesu, který leží na západním pobřeží dnešního Turecka, a byl tedy vysokým aristokratem. Jakožto příslušník královského rodu byl také politicky (a kulturně) významnou osobou. Hérakleitos byl autorem jediné knihy. Július Špaňár zastává názor, že napsal tuto svojí knihu nejasně – v náznacích, znameních – aby lidé sami odhalili její správný smysl a došli tak hlubšímu pochopení. Sám ale považuje za pravděpodobnější myšlenku, že styl je temný prostě proto, že se Hérakleitos snaží dosáhnout osobitého, básnického stylu, který lze nalézt už třeba ve výrocích sedmi mudrců. Zastává také názor, že tento styl činí z Hérakleita jednoho z nejosobitějších „a v jistém smyslu nejmodernějších“ autorů archaického období. Přesto (a možná právě proto), že mají mnoho odlišných výkladů a rekonstrukcí, také Hérakleitovy zlomky přitahují velkou pozornost, hlavně kvůli originálním, nesoudobým, zajímavým náhledům na fungování vesmíru i lidskou společnost. Významným tématem Hérakleitova myšlení je pak harmonie mezi dvěma základními změnami, totiž přibýváním a ubýváním. Z Hérakleitova učení je pro moderního člověka největší inspirací učení o změně jako podstatném rysu vesmíru („Nevstoupíš dvakrát do téže řeky", učení o logu, nejčastěji vykládaném jako rozum řídící svět, a přesvědčení o významu, jednotě a síle protikladů („Cesta nahoru-dolů, jedna a táž", „Nemoc činí zdraví příjemným a dobrým, hlad nasycení, námaha odpočinek.").
    UUU
      
    $a NOVĚ - upraveno podle rda a doplněny biografické údaje
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.