Počet záznamů: 1  

Jedlička, Jaromír, 1901-1965

  1. SYS0048842
    LBL
      
    -----cz--a22-----n--4500
    003
      
    CZ-PrNK
    005
      
    20240430192545.7
    008
      
    980407|n|aznnnaabn-----------n-a|a------
    024
    7-
    $a 0000000058130052 $2 isni
    024
    7-
    $a Q15830176 $2 wikidata
    040
      
    $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABA001 $d ABE336 $e rda
    046
      
    $f 1901 $g 1965
    100
    1-
    $a Jedlička, Jaromír, $d 1901-1965 $x orientalista, překladatel, pedagog
    368
      
    $d PhDr.
    370
      
    $a Praha, Česko $b Zdíkov, Česko $c Česko
    372
      
    $a orientalistika $a lektorství (vzdělávání) $a jazyková výuka $a překladatelství $a školství $a literární historie $a knihovny
    374
      
    $a orientalisté $a lektoři (vzdělávání) $a překladatelé $a pedagogové $a literární historici $a knihovníci
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a cze $a geo $a arm $a eng
    670
      
    $a PNP-LA
    670
      
    $a www(Obec překladatelů), cit. 23. 2. 2024 $b biografické a profesní údaje $u http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/J/JedlickaJaromir.htm
    670
      
    $a Kiačeli, Leo: Obrácení Gvadiho Bigvy (z gruzínštiny Gvadi Bigva přeložil a doslov O Leonu Kiačelim a jeho románu napsal Jaromír Jedlička), 1952 $b autoritní forma
    670
      
    $a www(Slovník českých knihovníků), cit. 27. 2. 2024 $b biografické údaje
    678
    0-
    $a Narozen 9. 10. 1901 v Praze, zemřel 1. 8. 1965 ve Zdíkově u Vimperka. PhDr., lektor gruzínštiny a odborný asistent v oboru arménštiny, pracovník Národní knihovny, překladatel z arménštiny, gruzínštiny a angličtiny.
    UUU
      
    $a Vystudoval anglistiku a slavistiku na FF UK v Praze, své jazykové znalosti prohluboval studiem sanskrtu u profesora Vincence Lesného a arménštiny u Arména Nišana Mardirossiana. Arménštinu doplnil u Mechitaristů ve Vídni, kde roku 1935 složil zkoušku z novoarménštiny. Dále ještě vystudoval gruzínštinu a kavkazské jazyky na UK. Působil jako lektor arménštiny a učitel angličtiny. Po válce působil v dnešní Národní knihovně a od roku 1953 znovu vyučoval arménštinu a gruzínštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pod pseudonymem Piras psal povídky.
    UUU
      
    $a NOVĚ - upraveno podle rda
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.