Počet záznamů: 1  

Maixner, Miloš, 1873-1937

  1. SYS0080991
    LBL
      
    -----cz--a22-----n--4500
    003
      
    CZ-PrNK
    005
      
    20240507192756.6
    008
      
    980421|n|aznnnaabn-----------n-a|a------
    024
    7-
    $a 0000000058700027 $2 isni
    024
    7-
    $a Q28529742 $2 wikidata
    040
      
    $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABA001 $d ABE336 $d ABA001 $e rda
    046
      
    $f 1873 $g 1937
    100
    1-
    $a Maixner, Miloš, $d 1873-1937 $x pedagog a historik, překladatel, hermetik, skautský pracovník
    370
      
    $a Praha, Česko $b Praha, Česko $c Česko
    372
      
    $a školství $a dějiny $a překladatelství $a hermetismus $a skauting
    374
      
    $a pedagogové $a historici $a překladatelé $a hermetici $a skauti
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a cze $a fre $a eng
    670
      
    $a PNP-LA
    670
      
    $a Kipling, Rudyard: Druhá kniha džunglí (přeložil Miloš Maixner)
    670
      
    $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 25. 4. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Maixner
    678
    0-
    $a Narozen 4. 1. 1873 v Praze, zemřel 5. 5. 1937 v Praze. Skautský pracovník, mystik, okultista. Práce v oboru okultismu, překladatel z angličtiny a francouzštiny.
    UUU
      
    $a Studoval na pražské Akademii výtvarných umění (náboženská a historická malba). V letech 1894-1895 se dále vzdělával ve Vídni u německého malíře a filozofa Karla Wilhelma Diefenbacha. Od roku 1896 vyučoval jako suplent postupně na několika gymnáziích (Plzeň, Třebíč) a reálkách (Praha). V roce 1906 se vydal na dráhu pedagogickou. Kromě své profese učitelské, se významně podílel spolu s Milošem Seifertem na rozvoji skautského hnutí v Čechách a v letech 1910–1912 patřil k členům Uměleckého sdružení Sursum. Mimo tuto činnost se věnoval také studiu filosofie kultury, náboženství a hermetismu. Roku 1919 nastoupil jako tajemník na Ministerstvo národní obrany v Praze a krátce redigoval armádní časopis Bratrství. V roce 1925 byl dán do trvalé výslužby a ve 30. letech krátce spolupracoval se svým synem Milošem na jeho vydavatelských projektech, k nimž patřily například časopisy Vlajka, Národní stát nebo knižnice Člověk a národ.
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.