| SYS | | 0005838 |
|---|
| LBL | | -----cz--a22-----n--4500 |
|---|
| 003 | | CZ-PrNK |
|---|
| 005 | | 20250526091358.5 |
|---|
| 008 | | 980416|n|aznnnaabn-----------n-a|a------ |
|---|
| 024 | 7- | $a 0000000108963328 $2 isni |
|---|
| 024 | 7- | $a Q3511701 $2 wikidata |
|---|
| 040 | | $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABA001 $d BOE315 $d ABA001 $d ULG001 $d ABE336 $e rda |
|---|
| 046 | | $f 1912 $g 2005 |
|---|
| 100 | 1- | $a Liesler, Josef, $d 1912-2005 $x malíř, grafik, ilustrátor |
|---|
| 370 | | $a Vidolice (Pětipsy, Česko) $b Praha (Česko) $c Česko |
|---|
| 372 | | $a malířství $a grafika $a ilustrace |
|---|
| 374 | | $a malíři $a grafici $a ilustrátoři |
|---|
| 375 | | $a muž |
|---|
| 377 | | $a cze |
|---|
| 670 | | $a PNP-LA |
|---|
| 670 | | $a Klenová, Eva: Soudce ... nikoli mstitel (obálku kreslil Josef Liesler), 1945 |
|---|
| 670 | | $a Právo 25. 8. 2005 $b datum úmrtí |
|---|
| 670 | | $a www(Informační systém abART), cit. 14. 1. 2021 |
|---|
| 670 | | $a Chňoupek, Bohuš: Lámání pečetí (ilustrace a kresby na obálce Josef Liesler), 1985 $b autoritní forma |
|---|
| 670 | | $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 23. 5. 2025 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Liesler |
|---|
| 678 | 0- | $a Narozen 19. 9. 1912 ve Vidolicích u Kadaně, zemřel 23. 8. 2005 v Praze. Malíř, grafik, ilustrátor. Práce v oboru teorie umění. |
|---|
| UUU | | $a Absolvoval ČVUT v Praze (fakulta architektury a pozemního stavitelství, obor kresba). Člen výtvarné skupiny Sedm v říjnu, SVU Mánes, SČUG Hollar, roku 1958 zakládal Skupinu 58, později byl také členem výtvarné skupiny Radar. Byl též členem Královské belgické akademie a nositelem světových i našich cen a uznání v oboru umělecké poštovní známky. Za jednu ze svých poštovních známek (Hydrologická dekáda) získal také cenu UNESCO pro nejkrásnější známku roku. Měl svůj vlastní a osobitý malířský styl. Jeho univerzálnost mu umožnila zasahovat do rozmanitých výtvarných oborů: malby, volné a užité grafiky, známkové tvorby, plakátu, ilustrace i monumentálního malířství, mozaiky a sgrafita. Svá nejsilnější díla vytvořil na konci druhé světové války. Kombinoval v nich citace známých děl, například díla Francisca Goyi, Pabla Picassa, El Greca, Henri Daumiera či Salvadora Dalího, s vlastními prožitky, ironickým odstupem a humorem. V celém jeho díle je patrná výrazná inspirace surrealismem. |
|---|
