Frejka, Jiří, 1904-1952 - divadelní režisér a teoretik, spisovatel, pedagog
Biografie
Narozen 6. 4. 1904 v Útěchovicích pod Stražištěm, zemřel 27. 10. 1952 v Praze. Teatrolog, spisovatel, divadelní režisér a kritik, vysokoškolský učitel, architekt, překlady z francouzštiny a němčiny. Jedna z nejvýznamnějších osobností české meziválečné divadelní avantgardy.
Zdroj inf.
PNP-LA ; Klicpera, V.K.: Zlý jelen (hudební veselohra o čtyřech dějstvích ve zpracování Jiřího Frejky), 1943 ; www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie), cit. 20. 8. 2025 (biografické a profesní údaje)
Uživatelské pole PNP
Vystudoval na Filosofické fakultě UK historii, filozofii a estetiku. Hlavním smyslem života však pro něho bylo divadlo. Při studiu pokračoval Frejka v divadelní činnosti a krátce navštěvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. Snahou Jiřího Frejky bylo vytvořit na škole nezávislou pokusnou scénu, a proto soustředil kolem sebe neformální skupinu mladých divadelníků. Tak vzniklo neprofesionální divadlo, které nejprve vystupovalo jako Divadlo mladých. V říjnu 1925 jej Frejka pokřtil na Osvobozené. Na založení se podíleli rovněž Jindřich Honzl a Emil František Burian. Právo provozovat vlastní amatérské divadlo bylo získáno prostřednictvím Jindřicha Honzla na základě dohody mezi skupinou Jiřího Frejky a divadelní sekcí Devětsilu v únoru 1926. Mezi Honzlem a Frejkou ale narůstaly rozpory, které vedly na jaře roku 1927 k odchodu Jiřího Frejky a s ním sympatizující části souboru. Frejka s Burianem, Milošem Hlávkou, bratry Emanem a Josefem Trojanovými, Lolou Skrbkovou a Hugem Sklípkou založili divadlo Dada (zaniklo v červnu 1928). Na konci roku 1928 Frejka získal vlastní divadelní koncesi a založil Moderní studio (zaniklo v létě 1929). Nakonec našel uplatnění nejprve jako asistent režiséra Karla Hugo Hilara, později jako režisér, v Národním divadle. Zde pak působil v letech 1930-1945. Po skončení války byl jmenován uměleckým ředitelem divadla na Královských Vinohradech (propuštěn v roce 1950). Poté se stal režisérem v Divadle čs. státního filmu v Karlíně. Karlínské divadlo se především jeho zásluhou stalo jednou z nejkvalitnějších divadelních scén této doby. Kritika a tlak tehdejšího režimu na Frejku ale byly velké. 16. října 1952 se postřelil ve své kanceláři a několik dnů poté zemřel. V dalších letech byl Frejka z divadelní historie zcela vymazán. Teprve v roce 1961 Antonín Dvořák v knize Trojice nejodvážnějších postavil Frejku po bok významných režisérů českého avantgardního divadla Jindřicha Honzla a Emila Františka Buriana. Jeho význam pro rozvoj českého divadla byl objektivně zhodnocen až po roce 1989.
Pedagogická činnost - Frejka se zajímal o problematiku českého divadelního školství již od začátku třicátých let = navrhl reformu dramatické konzervatoře. V roce 1941 podal na zemský úřad žádost o povolení soukromého divadla s názvem Činoherní studio, které mělo být součástí soukromé školy pro výchovu herců. V roce 1945 se výrazně podílel na založení Akademie múzických umění. Zde se stal prvním děkanem divadelní fakulty (v letech 1946–1948) a v období 1948 až 1949 byl i rektorem AMU (v roce 1952 musel fakultu opustit).
Publikační činnost - společně s prací divadelního režiséra rozvíjel Frejka svou teoretickou a publikační činnost. Publikoval zhruba 200 divadelních kritik. Zajímal se také o filmovou tvorbu, zejména v souvislosti s nástupem zvukového filmu. V roce 1929 vydal v nakladatelství Melantrich jedno z prvních pojednání o hereckém umění s názvem Člověk, který se stal hercem. Články, studie a příspěvky zabývající se teorií divadla zveřejňoval v časopisech. Mezi zásadní knihy teorie divadla a divadelní interpretace lze pak počítat soubor sedmi statí vydaných v roce 1945 pod názvem Železná doba divadla.
Odkazy
(20) - Monografie
Number of the records: 1
openseadragon
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.