Number of the records: 1
Cytara Nowého Zákona Prawého Boha W Předrahých Krystowé Wjry Tagemstwjch, a Swatých geho Ljbo-Spěwné Osláwugjcý
Title information Cytara Nowého Zákona Prawého Boha W Předrahých Krystowé Wjry Tagemstwjch, a Swatých geho Ljbo-Spěwné Osláwugjcý : aneb Pjsně Celo-Ročnj S njmiž wěrná Dusse w každý Cžas Boha chwáliti, při weyročnjch Slawnostech milostně Syna Božjho Wtělenj, a přediwné Swěta Wykaupenj sobě potěssytedlně připomjnati, we wssech potřebách a přjpadnostech zkormaucenau Mysl obweseliti může : k Duchownjmu Potěssenj wšem Wlastencům předstawené Personal name Koniáš, Antonín, 1691-1760 (Author) Další autoři Tybely, Jan Kliment, 1711-1775 (Printer) Další var.názvy Citara Nového Zákona pravého Boha v předrahých Kristové víry tajemstvích a svatých jeho libozpěvně oslavující aneb Písně celoroční s nimiž věrné duše v každý čas Boha chváliti, při vejročních slavnostech milostně Syna Božího vtělení, a předivné světa vykoupení sobě potěšitedlně připomínati, ve všech potřebách a případnostech zkormoucenou mysl obveseliti může k duchovnímu potěšení všem vlastencům představené Publication Wytisstěné w Hradcy-Králowé : v Jána Kljmenta Tybély, [s.a.] Scope [14], 658, [14] s. ; 8° ; 16 x 10,5 cm Language no language (008) Note Tištěno gotikou, arabská paginace, signatury, kustody, živá záhlaví
Iniciály, verzály, vlysy, linky, tiskařské ozdůbky
Předmluva ke čtenáři (s. [5]-[14]), rejstřík na konci knihy
Dosud neznámé vydání zřejmě z poloviny 18. století
Citation Jungmann neuvádí. Backer-Sommervogel neuvádí. Knihopis neuvádí. Jakubec 1., s. 901-903, 921-924 (ke Šteyerovi, Koniášovi, k písni "Zapalte kacířské bludy", zpěvníku "Citara Nového Zákona" a k Račínovi). Písně o čtyřech posledních věcech člověka, ed. J. Vašica, il. J. Váchal, Praha 1944 (edice textů písní s ediční poznámkou). Kočí, Josef: Čarodějnické procesy, Praha 1973, s. 65-68 (k Mannimu, Šteyerovi a "Věčnému pekelnému žaláři", ke Koniášovi a "Písni o mukách pekelných"). Šindelář, Bedřich: Hon na čarodějnice, Praha 1986, s. 183-184 (k Mannimu, Šteyerovi a "Věčnému pekelnému žaláři", ke Koniášovi a "Písni o mukách pekelných") Annotation Kancionál Antonína Koniáše vyšel do roku 1800 v sedmi známých vydáních (v roce 1727, 1738, 1746, 1750, 1752, 1762 a 1799, srov. Knihopis, č. 4.288-4.295), obsahuje většinou starší převzaté a upravené duchovní písně, některé však složil sám Koniáš, jako např. "Píseň o vykořenění kacířských kněh", která je zřejmě ovlivněna starší jezuitskou skladbou "Zapalte kacířské bludy" ("Zapalte kacířské bludy / zkazte pekelné obludy / spalte pohanskou nevěru / i každou babskou pověru. / Nechceš-li ty se škvařiti / bludné knihy hleď spáliti / dokavadž tobě čas slouží, bys nespad v pekelnou louži." ... "Hořiž, hořiž, Jene Huse / ať nehoří naše duše / hořiž, Martine Luthere / čert se o tvou duši pere." ... "Hořiž, hořiž, Jene Žižka / jak v smůle smažená šiška." ... "Vhoďte tam Jiříka Strejce, ať žere smradlavé vejce." ... etc.), Koniášova píseň je však mírnější svým výrazem. Proslulé "Čtyři písně o posledních věcech člověka" ("O věčnosti", "O smrti", "O soudném dni", "O mukách pekelných") vycházejí z německých a latinských skladeb vzešlých z jezuitského prostředí, představují však značně volnou adaptaci, která v našem prostředí vznikla ve druhé polovině 17. století a jejíž autor není znám. Nejstarší záznam těchto písní se objevuje v "Kancionálu českém" (1697 a 1712) Matěje Václava Šteyera, dále v "Slavíčku rajském" (1719) Jana Josefa Božana, a do všech vydání "Citary Nového zákona" je zahrnul i Antonín Koniáš. Ten však není jejich autorem, jak se v literatuře někdy uvádí, a tradované tvrzení o vlivu Manniho díla, známého ve Šteyerově českém překladu jako "Věčný pekelný žalář" (1676), na tyto čtyři písně je omylem. Podobnost představ o pekle, smrti a soudném dni, již všechny tyto památky vykazují, byla evidentně typická pro jezuitské prostředí vůbec, ale působila i mimo něj - kázání v podobném duchu, jako "Věčný pekelný žalář", psal kupř. i theatin Karel Račín ("Operae ecclesiasticae, Robota církevní", 1706) a další autoři. Ukázku z "Písně o mukách pekelných" cituje Alois Jirásek v "Temnu" (Praha, Odeon 1967, 5. vydání, s. 158-159), zkresleně však uvádí, že jejím autorem je sám Koniáš, který měl jako předlohu Manniho "Věčný pekelný žalář" a Manni prý se inspiroval Dantovou "Božskou komedií". Toto tvrzení bohužel převzaly i některé odborné práce (Kočí, Šindelář), a to i po rozboru okolností vzniku těchto písní (naznačen výše), který již dříve podal Vašica. Jirásek v "Temnu" (vydání jako výše, s. 149-150, 201-202) uvádí i malé části písně "Zapalte kacířské bludy". Document kind staré tisky Contents Veselé vánoční hody (s. 38-39); Chtíc, aby spal (s. 40); O vykořenění kacířských kněh (s. 369-372); Píseň o věčnosti (s. 544-547); Píseň o smrti (s. 547-552); Píseň o soudném dni (s. 553-558); Píseň o mukách pekelných (s. 558-563) Keywords zpěvník * katolicismus * katolická literatura * katolická liturgie * protireformace * jezuité * Koniáš A. * Čechy * stol. 18. UDC 27-789.5 * (437.31) Bound Kožená vazba na lepence Uživatelské pole PNP Sign. S XCVII 31: zachovalý výtisk v poškozené hnědé kožené vazbě na lepence, hřbet šit na dva vazy, zadní deska utržena, neodborně přilepena Copy cnt. 1, currently available 1 
book
Call number Track No. Location Info S XCVII 31 31702/ST Sbírka
Number of the records: 1