Number of the records: 1
Müller, Jan, 1773-1861
SYS 0050423 LBL 00639cy--a2200193n--4500 003 CZ-PrPNP 005 20240904082241.0 008 061229|-|acnnnabbn-----------|-a|a------ 024 $a Q19502688 $2 wikidata 024 $a 0000000073819122 $2 isni 040 $b cze $a HKA001 $d ABE336 $e rda 046 $f 1773 $g 1861 066 $a 01 $c 02 100 1-
$a Müller, Jan, $d 1773-1861 $x správce náchodského panství, autor pamětí 370 $a Svinišťany (Dolany, Náchod, Česko) $b Náchod (Česko) $c Česko 372 $a patrimoniální správa $a správa majetku $a literatura $a kroniky 374 $a úředníci $a kronikáři 375 $a muž 377 $a cze $a ger 670 $a Jak se žilo na kladském pomezí : čtení ze starých pamětí a kronik, 2004 670 $a www(Wikpedia, Die freie Enzyklopädie), cit. 2. 9. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://de.wikipedia.org/wiki/Jan_M%C3%BCller_(Rentmeister) 670 $a Müller, J.: Pamětihodnosti panství Náchod $b místo úmrtí 678 0-
$a Narozen r. 1773 ve Svinišťanech, zemřel 18. 9. 1861 v Náchodě. Nejvyšší správce náchodského panství (rentmistr), kronikář, autor autobiografie. UUU $a V roce 1792 přijat tehdejším správcem Podivinem Dreyhausenem jako úředník v úřední správě náchodského panství. Roku 1803 povýšen na správce pivovaru ve Skalici a roku 1815 jmenován správcem (purkrabím) skalitského panství. V roce 1820 dostal na starost berní úřad. V roce 1825 byl pak povýšen na nejvyššího správce celého náchodského panství. UUU $a Kdy začal psát ručně psané paměti, které byly dokončeny v červenci 1842, není známo. Přestože byl národností Čech, kroniku psal sebevědomou a upravenou němčinou. Kronika má 169 stran, které jsou svázány do sešitu. První překlad rukopisu do češtiny pak provedla v roce 1997 Věra Vlčková ve Stopami Dějin Náchodska. Jan Müller byl celý život spjat s osudy náchodského panství. Jako pozorný pozorovatel událostí se zájmem a pozorností sledoval mnohé strukturální a společenské změny. V kronice o sobě píše pouze ve třetí osobě, i když o svém soukromém životě kromě data nástupu do úřední správy neuvádí žádné informace. Je kritický, ale opatrný při hodnocení svých nadřízených. S velkou úctou píše o Wilhelmine von Sagan, která na svém letohrádku v Ratibořicích shromáždila politické, společenské a kulturní osobnosti z celé Evropy. S obdivem mluví o vévodkyni Pauline, které vděčí za svůj důchod. Müller na konci své kroniky vyjmenoval podle své paměti děkany, kněze a kaplany i učitele, kteří v okolí působili. Celkově poskytuje dobrý vhled do správní a organizační struktury a života na náchodském panství v letech 1792 až 1842.
Number of the records: 1