Number of the records: 1  

Klar, Pavel Aloys, 1801-1860

  1. SYS0050906
    LBL
      
    -----cy--a2200000n--4500
    003
      
    CZ-PrPNP
    005
      
    20241019213240.1
    008
      
    020423|-|acnnnabbn-----------|-a|a------
    040
      
    $b cze $a ABA008 $d ABE336 $e rda
    046
      
    $f 1801 $g 1860
    066
      
    $a 01 $c 02
    100
    1-
    $a Klar, Pavel Aloys, $d 1801-1860 $x spisovatel, kritik umění, právník a filantrop
    370
      
    $a Litoměřice (Česko) $b Praha (Česko) $c Česko $f Praha (Česko)
    372
      
    $a právo $a literatura $a umělecká kritika $a dobročinnost $a nevidomí $a ústavy $a speciální pedagogika
    374
      
    $a právníci $a spisovatelé $a umělečtí kritici $a výtvarní kritici $a filantropové $a speciální pedagogové
    375
      
    $a muž
    377
      
    $a cze $a ger
    400
    1-
    $a Klar, Paul Aloys, $d 1801-1860
    670
      
    $a NLK $b biografická poznámka-oprava
    670
      
    $a Šarbach, Z. Život a dílo Pavla Aloyse Klara. Speciální pedagogika, 2001, č. 4, s. 259-261.
    670
      
    $a Ottův slovník naučný $b místo narození a úmrtí - biografická pozn. doplnění
    670
      
    $a Libussa. Jahrbuch für 1852
    670
      
    $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 19.10. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Alois_Klar
    678
      
    $a Narozen 10.7. 1801 v Litoměřicích, zemřel 5.11. 1860 v Praze. Spisovatel, kritik umění, právník a filantrop. Pečoval o nevidomé. Syn Aloise Klara (1763-1833), zakladatele ústavu pro slepce v Praze.
    UUU
      
    $a Studoval právo a „komorní (soudní či soudcovské) vědy" (dnes právo procesní) na Karlo-Ferdinandově Univerzitě. Vstoupil do státní služby a působil nejprve na krajských úřadech v Plzni a Kouřimi. Vypomáhal otci jako učitel v Klárově ústavu. V roce 1838 dosáhl jmenování krajským komisařem v Praze. V roce 1845 onemocněl Alois Pavel Klar tuberkulózou. Stal se mecenášem a členem několika spolků a společností, podporujících umění. Patřil k zakladatelům Žofínské akademie. V letech 1842 až 1860 vydával obsažnou ročenku Libussa, jejíž výtěžek věnoval Klárovu ústavu slepců a dětské nemocnici v Praze, kterou sám založil. Stal se spoluzakladatelem a čestným členem Vědecké akademie k povznesení klasického zpěvu a hudby v Praze. Založil Vojenský lázeňský ústav v Karlových Varech. Věnoval se nadační podpoře výtvarných umělců, výtvarné kritice, kronikářské činnosti. Po smrti otce se věnoval materiálnímu a finančnímu zabezpečení chovanců Klárova ústavu a vůbec dobrému správnímu fungování ústavu. Pod vedením Pavla Aloise Klara pokračoval ústav jako průkopnická učňovská škola pro slepce, kam přecházeli chovanci se základním vzděláním z ústavu na Hradčanech, který byl založen už v roce 1807. Zde se snažili najít jim řemeslné nebo umělecké pracovní uplatnění, aby nebyli odkázáni jen na milodary, žebrotu a nicotné přežívání v ústavu. Do ústavní péče zařadil i první dívky. Později se vedení ústavu ujal jeho syn Rudolf Maria Klar. Tak vznikla ojedinělá tradice, která s následujícím přerušením trvala prakticky po celé jedno století. Jejich činnost je dnes označovaná jako zakladatelská v oboru speciální pedagogika.
    UUU
      
    $a NOVĚ - upraveno podle rda a doplněny profesní údaje
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.